Česká ženská lobby 

Populace postupně stárne. To s sebou přináší řadu úkolů pro vládu: ta se ale primárně věnuje ekonomickým dopadům této situace.

Mnohé mezinárodní dokumenty a analýzy (viz např. Report on Equality between women and men 2009, Social Watch 2008 ad.) ukazují, že společenské krize mají obecně negativní dopady na rovnost žen a mužů.

Ženám ve vstupu a většímu uplatnění se v politice brání tři druhy bariér: individuální (např. nízká sebedůvěra), sociální (malá podpora okolí) a ta nejvážnější – institucionální.  Třetí překážka je přitom v Česku zatím největším problémem: zdejší politické strany na tom s pozitivními akcemi, které by narovnávaly šance žen a mužů, nejsou nejlépe, podobně si stojí i zastupitelské sbory, které ve svém praktickém fungování vycházejí vstříc mužům a tomu, jak muži žijí své životy.

V minulém volebním období zastupovalo voličky a voliče z České republiky 19 poslanců a 5 poslankyň. Zastoupení českých političek v EP bylo tedy 20,8 %, což je nejlepší výsledek, jakého bylo na poli vyrovnaného zastoupení žen ve volených rozhodovacích pozicích v Česku (byť trochu paradoxně v Bruselu) dosaženo. Jedním z největších argumentů zastánců a zastánkyň vyššího zastoupení žen v politice je přitom to, že je-li v politice více žen, dostávají se do politické agendy snáze témata, která více trápí ženy-občanky. Jak tento argument obstojí v konfrontaci s tím, jak svou práci pojímají stávající europoslankyně?

Smyslem projektu České ženské lobby bylo vyplnit prázdný prostor v oblasti aktivit podporujících genderovou rovnost, který česká vláda nechává v lepším případě téměř bez povšimnutí.