Queer pride Tábor 2009

Táborem v sobotu 20. června prošel „průvod hrdosti“, queer pride.

Na akci, organizovanou táborským sdružením Cesta ve spolupráci s Jihočeskou Lambdou a pražskou eLnadruhou, se podle organizátorů/ek sjelo zhruba 350 lidí.

Zástupci a zástupkyně LGBT organizací, genderových akademických pracovišť, gitY, ale také skupin jako Ostravský teplý proud, Spolek zvrácených slasherů, Zelené lesby, a dále jeden Superman a jeden duhový pes se za vytrvalého pískání, vykřikování hesel, mávání duhovými vlajkami a velkého zájmu místních přesunuli z náměstí na statek Cesty. Tam akce pokračovala až do pozdních hodin bohatým kulturním programem – promítáním filmů, diskusemi, výtvarnými dílnami, koncertem a fotografickou výstavou.

Vzhledem ke skutečnosti, že to byl jediný letošní průvod, a teprve druhý v historii České republiky, není 350 lidí moc velký počet. Podle některých účastníků a účastnic by však ani průvod v Praze nebyl početnější. Důvodů je jistě více, od neochoty přijet do Tábora, přes nechuť k veřejnému přiznání k „jinakosti“ a její oslavě, možná trochu i neznalosti „queer“ (přeci jen je u nás ještě pořád tak trochu cizí slovo, případně vnímán jako něco zastřešujícího pouze LGBT identity – tedy, už to není slovo označující jinakost per se, ale odlišnost od ideálu/normy), až po neschopnost organizátorů vysvětlit smysl podobných akcí.

„Děkujeme Táboru za přijetí,“ vyvolával během pochodu Jiří Hromada, aktivista, bývalý představitel již zaniklé Gay iniciativy. Ve vší úctě k práci, kterou Jiří Hromada pro GL komunitu vykonal a stále vykonává, to představuje na dnešní dobu příliš úzký rámec a mnoho zúčastněných tento slogan také kritizovalo. Nejen LGBTQIA lidé už nechtějí „být přijati“, protože proč by měli být přijati do společnosti, jako kdyby stáli někde mimo ni, kdo by je vůbec měl přijmout?

Život mimo tzv. heteronormativní rámec – narození, vzdělání, svatba, práce, první dítě, první auto, druhé dítě, práce vnoučata, smrt – se už netýká jen těch, kdo se hlásí ke LGBTQIA identitám, ale mnohem širšího okruhu lidí. Tzv. single lidí, samoživitelek a samoživitelů, párů, které nemohou či nechtějí mít děti, lidí s postižením či dlouhodobě nemocných, a mnoho dalších, kdo nenaplňují „ideální“ životní cyklus. Z tohoto hlediska pak má queer pride smysl jako oslava rozmanitosti života, různosti životních příběhů a hrdosti na „jinakost“.
 

Autorka: Michaela Appeltová, Fórum 50 %