Jak si udělat čárku za splněný úkol, a přitom vůbec nic nezměnit

Smyslem projektu České ženské lobby bylo vyplnit prázdný prostor v oblasti aktivit podporujících genderovou rovnost, který česká vláda nechává v lepším případě téměř bez povšimnutí.
 

V horším případě tento prostor prohlubuje do podoby propasti (stačí se podívat na neustálé machinace s přijetím antidiskriminačního zákona, politiku ministra Nečase atd.). Pramalé množství vládních akcí věnovaných genderové rovnosti nevychází z iniciativy vlády, ale z potřeby (či spíše nutnosti) učinit zadost požadavkům EU. Vlastně se ani nelze divit, že „Evropská konference o nových cestách k překonávání genderových stereotypů“, pořádaná 27. května 2009 v Kongresovém centru, tuto skutečnost jenom potvrdila.

Akci primárně charakterizoval chaos, nedůslednost a bohužel i nekoncepčnost. Chyby v programu (gramatické chyby nekomentuji, ale špatně uvedené názvy projektů a organizací?) a nezvládnutá moderace (bohužel bylo evidentní, že se Lejla Abbasová na akci vůbec nepřipravila – chybně představovala účinkující, nedokázala navázat na příspěvky diskuzními otázkami, propojit a vypíchnout jednotlivá témata atd.) byly prvními ukazateli, že konference je ušitá opravdu horkou jehlou. Vystoupení některých účinkujících zcela postrádalo smysl. Proč např. konferenci uváděl řecký ministr vnitra, který dle vlastních slov mluvil o genderové rovnosti poprvé? Několik kvalitních příspěvků pocházelo především z dílen českých genderových NNO, jež musely vyvinout nemalé úsilí, aby na konferenci mohly vůbec vystoupit. Tyto příspěvky naplňovaly záměr konference (jednalo se o sdílení nástrojů a metod pro překonávání genderových stereotypů) a poskytly konkrétní příklady dobré praxe. Mezi nimi se ale objevovaly příspěvky, které byly ryze popisné a řekněme velmi základní. Státním úředníkům a úřednicím, kteří se věnující oblasti rovných příležitostí, a kteří tvořili většinu publika, snad není třeba vysvětlovat základní genderové koncepty.

Odpolední blok jako by odrážel hlavní prioritu ministra vlády ČR pro lidská vlády a menšiny Michaela Kocába v oblasti genderové rovnosti, jíž je rovné zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Snad se jednalo o nešťastnou koordinaci programu, nicméně ve stejné době probíhalo i setkání ministrů a vedoucích delegací. Sál byl tak odpoledne poloprázdný. Symboliku v tom raději nehledejme, stejně jako ve skutečnosti, že Kocáb, který měl konferenci také uzavřít, za sebe opět poslal svého náměstka. Belinda Pyke, zástupkyně Evropské komise (vedoucí ředitelství „Rovnost mezi muži a ženami, aktivity proti diskriminaci a občanská společnost„), nebyla ve svém úvodním projevu příliš optimistická. Uvedla, že i v roce 2050 podle ní bude zapotřebí pořádat konference na téma genderové rovnosti. Obávám se, že pokud budou konference vypadat podobně jako ta organizovaná v rámci českého předsednictví, tak to není vůbec nereálná představa.

 

Autorka článku: Kristýna Ciprová