Tisková zpráva: Antidiskriminační legislativa

31. 3. 2009 proběhl v Evropském domě kulatý stůl České ženské lobby: ANTIDISKRIMINAČNÍ LEGISLATIVA.
 

Česká republika je posledním členským státem Evropské unie, kde není možné účinně se chránit proti diskriminaci. Přestože Česká republika měla mít schválený antidiskriminační zákon (ADZ) již při vstupu do EU, nedisponuje jím ani dnes, kdy se na evropské úrovni projednává schválení další antidiskriminační směrnice. Evropský soudní dvůr již ČR odsoudil, protože do legislativy doposud nepřevedla normy o rovnosti mužů a žen v systémech sociálního zabezpečení pracovníků. To však není konec. Bohužel ani v průběhu předsednictví vláda České republiky nevyvinula aktivní postoj ke schválení ADZ. Cílem kulatého stolu České ženské lobby, který organizovalo Gender Studies, bylo proto pokračovat ve věcné a odborné diskusi o antidiskriminaci a zároveň přijetí antidiskriminační legislativy podpořit. Kulatému stolu poskytl záštitu Michael Kocáb, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny.


Kulatý stůl se zaměřil na dvě hlavní témata: Genderové aspekty antidiskriminační legislativy a Vícečetná diskriminace. Iva Laňová, zástupkyně Evropské komise (ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti eurokomisaře Vladimíra Špidly), ve své úvodní řeči nastínila širší evropský kontext v boji s diskriminací a uvedla, že převážně v době krize chápe Evropská komise téma diskriminace jako svou hlavní agendu, kterou je zapotřebí ještě více posílit. Naopak „české předsednictví se rozhodlo v diskuzi (na téma diskriminace) pokračovat, ale pouze na technické úrovni“, uvedla Laňová. Laňová uvedla i plánované aktivity EU v oblasti antidiskriminace: v průběhu švédského předsednictví je plánována vrcholná schůzka, které se bude věnovat vícečetné diskriminaci a výměně příkladů dobré praxe, v roce 2010 by měla vyjít zpráva k potřebnosti specifického rozšíření antidiskriminační legislativy o otázky genderu. Alexandra Jachanová Doleželová, předsedkyně České ženské lobby a manažerka Gender Studies, upozornila na stagnující situaci kolem ADZ, k jehož projednávání se nebyla Poslanecká sněmovna od prezidentského veta v květnu 2008 schopna sejít. V úvodním bloku vystoupila i první místopředsedkyně Senátu, Alena Gajdůšková. Popsala situaci v Senátu při schvalování ADZ a vyjádřila přání, aby ČSSD hlasitěji a vehementněji prosazovala přijetí ADZ.


Problematickou situaci kolem přijetí ADZ potvrdil hned v úvodu první panelové diskuze i veřejný ochránce práv, Otakar Motejl: „Pokud dojde k předčasným volbám a ADZ nebude do té doby přijat, tak jsme zase na nule.“ Uvedl, že zákon v současné podobě je zcela dostačující pro oběti diskriminace. To potvrdila i zástupkyně Úřadu vlády, Lucie Otáhalová. Navíc, jak dodala právnička Barbara Havelková: „Na rozdíl od Ústavy, kterou odpůrci ADZ často zmiňují jako dostatečnou ochranu před diskriminací, je ADZ závaznou normou i pro soukromé subjekty.“ Potřebnost antidiskriminační legislativy zdůraznila i Amandine Bach, zástupkyně Evropské ženské lobby. Případů diskriminace je podle ní ve všech členských zemích EU velké množství. V otázce po oddělování genderové diskriminace od obecné antidiskriminační legislativy zmínila, že je zapotřebí vycházet ze specifik konkrétní země. Barbara Havelková dodala, že pokud jedna norma pokrývá všechno a zároveň zohledňuje i jednotlivá specifika, pak může být jednotná antidiskriminační legislativa pozitivem.


Druhý panel uvedla prezentací na téma vícečetné diskriminace Amandine Bach. Zdůraznila, že klíčovým prvkem je mít silnou a funkční legislativu, na kterou mohou navazovat další podpůrné akce v boji proti diskriminaci (kampaně, vzdělávání státní správy, soudců, právníků atd.). O úspěšné medializaci mluvila na základě projektů občanského sdružení Romea i jeho předsedkyně, Jarmila Balážová. Ta zároveň zmínila, že vícečetná diskriminace není výjimkou: „Romská žena může být diskriminována až třikrát. Jako žena, jako Romka, a v rámci vlastní komunity.“ Naopak Jan Hutař, ředitel legislativního odboru Národní rady osob se zdravotním postižením, uvedl, že pro osoby se zdravotním postižením je klíčový právě jejich zdravotní stav, nikoli jejich pohlaví. Právnička z Gender Studies a Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, Martina Štěpánková, k tomu dodala, že je i v zájmu většiny obětí diskriminace zdůraznit hlavní příčinu diskriminace a tu v případném soudním případu uplatňovat. Možnost vyhrát soudní spor se tak zvyšuje. Komplikovanost právního sporu na základě vícečetné diskriminace potvrdil i Jan Hutař, obzvlášť pokud se tato diskriminace odehrává mimo pracovní trh. Kulatý stůl tedy potvrdil nejen důležitost a potřebnost ADZ, ale i projednávané antidiskriminační směrnice, která se věnuje diskriminaci i mimo pracovní trh.