Další zpráva ze zasedání komise OSN o postavení žen: Jak budou vypadat doporučení/závěry?

Pokračování zpravodajství z 53. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku od předsedkyně ČŽL Alexandry Jachanové Doleželové.

Jeden z hlavních dokumentů, které se na zasedání komise pro postavení žen vytvoří, jsou doporučení pro státy v oblasti podpory rovných práv žen a mužů. Ta jsou zaměřená konkrétně na téma celého setkání, letos tedy na Rovné sdílení odpovědnosti mezi ženami a muži, včetně oblasti poskytování péče v kontextu HIV/AIDS.

A k čemu vlastně doporučení slouží? Mají zaručit, že se vládní delegace pouze nerozjedou domů a zapomenou, o čem se tu vlastně mluvilo, ale budou získané informace implementovat do národních politik. Doporučení dávají dohromady aktuální téma s prioritami, které jsou obsaženy v Pekingské akční platformě z roku 1995 a Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen.

Jak taková doporučení vypadají si můžeme ukázat na loňském roce, kdy bylo tématem zasedání Financování genderové rovnosti a posílení žen. Zde několik příkladů:

- Komise vybízí státy, aby zvýšily investice do rovného postavení žen a mužů a zlepšení postavení žen a dívek, přičemž zohlední rozmanitosti potřeb a situací žen a dívek,
včetně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v přidělování zdrojů a zajištění potřebných lidských, finančních a materiálních zdrojů pro konkrétní a cílené aktivity pro
zajištění rovnosti žen a mužů na místní, národní, regionální a mezinárodní úrovni.

- Zajistit dostatečné finanční prostředky, které jsou rozděleny na činnosti zaměřené na odstranění přetrvávajících překážek rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek ve všech kritický oblastech Pekingské akční platformy z roku 1995.

- Posílit strategie odstraňování chudoby, s plnou a účinnou účastí žen, které snižují
feminizaci chudoby a posílí schopnosti že reagovat na negativní sociální a ekonomické dopady globalizace.

O dokumentu se jedná skoro celý týden a dlouho do večera, včera např. do tří do rána. Doporučení připomínkují také neziskové organizace, které pak lobují u národních delegací, aby jejich připomínky zaznamenaly.
Proč se jedná tak dlouho? Protože některé státy přinášejí doplnění, která naopak genderovou rovnost zhoršují. Například Pákistán se snaží k odstavcům, které jsou zaměřeny na odstranění stereotypů přidat slovo „škodlivý“, tedy „škodlivé stereotypy“ jako kdyby existovaly dobré a špatné stereotypy. Dále bojuje proti tomu, aby v textu bylo „odstranění nucených a mladistvých manželství“. A takovýchto příkladů je opravdu hodně. Pak je tu samozřejmě také slovíčkaření, které je ale někdy velmi důležité, protože „přijmout“ má naprosto jiný význam než „uvítat“.

Jednání snad nedopadnou špatně a díky Turecku, EU, Spojeným státům získáme dokument, který bude snesitelný a něčemu platný. Já se ale ptám, jak se OSN zasadí o to, aby tato doporučení byla implementována? Každý rok vznikají nová a nová doporučení, členské státy pravidelně reportují jak plnily Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Pekingskou akční platformu. Konkrétní akce jsou ale ve spoustě státu téměř neznatelné. Budou tedy doporučení obsahovat část o implementaci a monitorování? Neziskové organizace se snažily lobovat za to, aby ano. Ale pokud bude toto obsaženou pouze jenom v doporučeních, která v podstatě nejsou závazná, co nám tento postup všechno přináší? Zatím jsem na tuto otázku nezískala odpověď.


CSW 53 - http://www.un.org/womenwatch/daw/csw/53sess.htm
Agreed Conclusions - http://www.un.org/womenwatch/daw/csw/agreedconclusions.html
 

Financováno z grantu od nadace „Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe“ a Evropskou ženskou lobby.