Článek: Margot Wallström: Místo učitelky místopředsedkyní Evropské komise

Životní osudy a pracovní kariéra eurokomisařky a místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallström jsou velmi pestré a zajímavé.

    Tato sympatická švédská dáma vstoupila do vrcholné politiky velmi mladá: ve svých 25 letech se poprvé stala poslankyní za sociální demokracii. V této straně se ostatně angažovala už od ukončení studií na střední škole, tři roky byla dokonce ombudsmankou v rámci Švédské sociálnědemokratické ligy mládeže. Ale její životní plány byly původně úplně jiné: už od malička si přála být učitelkou. Politické angažmá bylo podle jejích vlastních slov dílem náhody, jednou ji oslovila sousedka, jestli by neměla chuť aktivně se zapojit do politiky. Že se politika stane jejím hlavním životním posláním a nakonec ji přivede až do Bruselu, tehdy rozhodně netušila...

    Na své začátky na půdě parlamentu má mnohé komické vzpomínky. I v pokrokovém Švédsku, kde ženská emancipace má silnou tradici, totiž mezi poslanci tak trochu vyčnívala. Nejen proto, že byla žena, ale také kvůli svému věku. Jednou si ji dokonce spletli s pouhou návštěvnicí a nechtěli ji vpustit do jednacího sálu. Na poslankyni se jim totiž zdála být příliš mladá. Sama si také jako matka dvou dětí na vlastní kůži vyzkoušela, jak obtížné je sladit politickou kariéru s rodičovstvím. Jediným možným řešením často bylo vzít si děti s sebou. Hlavně její starší syn se tak velmi často účastnil stranických schůzí. „Vlastně v tomto prostředí vyrůstal,“ vzpomíná dnes Margot Wallström s úsměvem. Díky podpoře svého manžela však všechno úspěšně zvládla. Navíc prý v poslední době stále přibývá mladých političek, které si děti berou s sebou na schůze. Díky svým osobním zkušenostem se jim snaží co nejvíce pomoci a podpořit je. Například apelovat na stranu, aby pro tyto případy zajistila hlídání a umožnila tak rodičům, a nejen matkám, moci se aktivně angažovat.


    Několik let Margot Wallström pracovala v účetním oddělení Alfa Savings Bank, ovšem do politiky se znovu vrátila v roce 1988, a to jako ministryně pro občanské záležitosti. Měla na starosti záležitosti spotřebitelů, mládeže a žen. Ve vrcholné politice zůstala jen jedno volební období a krátce pak působila jako generální ředitelka regionální televizní stanice TV Värmland. Po tomto „mediálním intermezzu“ byla v roce 1994 opět jmenována ministryní, tentokrát dostala na starost rezort kultury. Ve vládě setrvala i v dalším volebním období, kdy působila pro změnu jako ministryně sociálních věcí. Tím její angažmá ve švédské politice skončilo, alespoň prozatím.


    Znovu ji zlákala práce v médiích, tentokrát se však kvůli novému zaměstnání odstěhovala až na Srí Lanku. Stala se výkonnou místopředsedkyní firmy Worldview Global Media v Kolombu. O dva roky později se stěhovala znovu, zpátky do Evropy. Roku 1999 byla totiž jmenována komisařkou EU pro životní prostředí. Své mediální zkušenosti dokázala využít i v Bruselu: jako první si založila vlastní blog, který má největší sledovanost ze všech webových stránek Evropské komise. Mimo jiné díky osobním vtipům, které zde Margot Wallström s oblibou zveřejňuje.


    V roce 2004 dostala v nově sestavené komisi na starost vztahy mezi institucemi a komunikační strategie. A k tomu byla zvolena místopředsedkyní celé komise. Ve strukturách EU je tak v současnosti jednou z nejvýše postavených žen. A ze všech usiluje o to, aby jich tam bylo mnohem více. Podoba evropských institucí by se podle ní měla zásadně změnit. V současnosti totiž na veřejnost působí jako uzavřená skupinka starších pánů, kteří se potají radí za zavřenými dveřmi. „To je velmi špatné z hlediska veřejného mínění,“ dodává k tomu Wallström. Ženy by se měly mnohem výrazněji zapojit do rozhodování a do politiky, neboť to je jednou ze základních podmínek opravdové demokracie. Moderní demokracie se bez žen neobejde, píše se ve výzvě ke kampani 50/50, kterou Margot Wallström aktivně podporuje.


Autorka: Jana Smiggels Kavková, o.s. Fórum 50 %