FINANČNÍ KRIZE A ŽENY – výzva politické reprezentaci!

 

Mnohé mezinárodní dokumenty a analýzy (viz např. Report on Equality between women and men 2009, Social Watch 2008 ad.) ukazují, že společenské krize mají obecně negativní dopady na rovnost žen a mužů.

V českém kontextu jsou genderové rozměry současné finanční krize posíleny dalšími aspekty. Situace žen se v porovnání s muži zhoršila například již po vládních reformách na začátku roku 2008. Pro příklad uveďme snížení přímých daní, které bylo výhodné především pro vysokopříjmové skupiny – tedy spíše pro muže, zatímco zvýšení nepřímých daní bylo nevýhodné spíše pro nízkopříjmové skupiny – tedy spíše pro ženy. Změny podpory v rodičovství a mateřství byly opět nevýhodné pro ženy (primárně pro ženy s nižším nebo žádným příjmem, navíc změny nijak nepodporují aktivní otcovství). S nepříznivým postavením žen souvisí také nedostatek míst v předškolních zařízeních péče o děti a diskriminace rodičů, resp. matek.

Podle Komise OSN pro postavení žen budou ženy krizí zasaženy více než muži. Je více než zapotřebí monitorovat postavení žen na trhu práce a vyvíjející se situaci v ČR. Situace žen je ztížená přetrvávajícím nerovným dělením péče o domácnost a rodinu mezi muži a ženami a nerovným zastoupením žen a mužů ve veřejné sféře. Český trh práce je vůči ženám prokazatelně diskriminační: ženy v porovnání s muži vydělávají o 19 – 23 % méně (gender pay gap). Ženy jsou rovněž více ohroženy nezaměstnaností a zejména ženy s dětmi do 6 let a ženy-samoživitelky představují skupinu ohroženou dlouhodobou nezaměstnaností a chudobou (Social Watch 2008). V českém kontextu se prozatím růst nezaměstnanosti projevil především v mužské složce populace – krize v první řadě zasáhla sekundární sektor, ve kterém se v ČR více koncentrují muži (v primárním a sekundárním sektoru tvoří více jak 65% zaměstnaných muži). Krize však postupně zasahuje i další sektory, ve kterých dominují ženy. Zde jsou ženy v porovnání s muži více ohroženy propuštěním v souladu s představou, že muži primárně zajišťují obživu rodinu. Zaměstnavatelé se snaží eliminovat rizika, která pro ně představují ženy v plodném věku či ženy s dětmi. Návrat na trh práce po rodičovské dovolené začíná být velmi komplikovaný – zaměstnavatelé dávají přednost bezdětným zaměstnancům a zaměstnankyním. Podle Světové banky a WTO poroste chudoba, která bude dále feminizována. Přesto je možné ekonomické krize využít. Je však nutné využít dlouhodobých řešení, která pozitivně ovlivní rovnost žen a mužů. Pozornost je možné upřít například tímto směrem:

• změny v nastavení politik – přijetí antidiskriminačního zákona
• genderové vyhodnocování nezaměstnanosti a jejího růstu
• využití možnosti genderového přerozdělení sociálních služeb a dávek
• systematická podpora rovného zastoupení mužů a žen v rozhodovacích pozicích
• zamezení diskriminace a nerovností na trhu práce a v rodině (rodinné politice)
• podpora ženské zaměstnanosti a rovnosti v zaměstnání
• podpora zapojení mužů v péči o děti/rodinu
• podpora předškolních zařízení pro děti v rámci veřejných služeb
• podpora dobrovolně sjednaných alternativních a flexibilních typů úvazků (za slušnou mzdu a s dobrými pracovními podmínkami)

Finanční krize dopadá odlišně na ženy a muže, proto i protikrizová opatření musí brát v úvahu odlišné dopady na skupinu žen a mužů. Ekonomickou krizi je důležité chápat jako příležitost k nastartování pozitivních změn, které přispějí k rozvoji rovných příležitosti žen a mužů. Je na politických stranách, jaká řešení pro zmírnění ekonomické krize navrhnou a prosadí. Dosavadní návrhy genderový rozměr krize nijak nereflektují. Je však zapotřebí uvědomit si, že pro zmírnění dopadů krize je více než kdy jindy zapotřebí investovat do lidského kapitálu a sociální infrastruktury, která umožní mužům a ženám využít plně jejich kapacity.
 

K postoji České ženské lobby se připojily: Českomoravská konfederace odborových svazů, Eva Pávková a Kateřina Cidlinská. Postoj vznikl v rámci akčního plánu vypracovaného na strategickém setkání žen WOMPASS.