Hájily české europoslankyně zájmy žen?

V minulém volebním období zastupovalo voličky a voliče z České republiky 19 poslanců a 5 poslankyň. Zastoupení českých političek v EP bylo tedy 20,8 %, což je nejlepší výsledek, jakého bylo na poli vyrovnaného zastoupení žen ve volených rozhodovacích pozicích v Česku (byť trochu paradoxně v Bruselu) dosaženo. Jedním z největších argumentů zastánců a zastánkyň vyššího zastoupení žen v politice je přitom to, že je-li v politice více žen, dostávají se do politické agendy snáze témata, která více trápí ženy-občanky. Jak tento argument obstojí v konfrontaci s tím, jak svou práci pojímají stávající europoslankyně?

Pěti stávajících europoslankyň – Jany Bobošíkové, Věry Flasarové, Jany Hybáškové, Zuzany Roithové a Niny Škottové – jsme položily následující otázku: Myslíte si, že jste nějak – ať už jakkoli – ve své práci v Evropském parlamentu hájila zájmy žen?


Jana Bobošíková, aktuálně lídryně koalice Suverenita, odpověděla jednoznačně: „Ano, osobním příkladem, kdy prosazuji ženu jako člověka, nikoli ženu jako ‚ženu‛“. Pro paní poslankyni je tedy pravděpodobně nad rozlišovací schopnosti vnímat, že ženy jsou specifickou sociální skupinou, která má – jako každá sociální skupina – své specifické potřeby a zájmy.


Mnoho jsme se nedozvěděly ani od europoslankyně Niny Škottové (ODS). Ta na otázku po své práci bohužel neodpověděla ani na opakovanou výzvu.


Přesnější představu si lze naopak udělat na základě odpovědí zbývajících europoslankyň.
Věra Flasarová (KSČM) považuje hájení zájmů žen za jeden z hlavních cílů své práce: „Ve Výboru pro práva žen a rovné příležitosti mám za sebou například iniciativní zprávu O diskriminaci mladých žen a dívek v přístupu ke vzdělání nebo své vystoupení jako stínové zpravodajky k tématu pracovní doby, kdy bylo třeba čelit snaze liberálů a konzervativců oslabit pracovní právo a eliminovat vliv odborů na stanovení délky pracovní doby a na uplatnění tzv. op-outu v některých profesích. Je evidentní, že jednou z nejvíce postižených skupin zaměstnanců by byly právě ženy. Myslím si, že k otázce rovných příležitostí jsem přispěla také publikováním několika knih s touto tématikou, desítkami článků, přednáškami a vystoupeními jak v Evropském parlamentu, tak i jinde.“


Podobně uvažuje i Jana Hybášková, lídryně kandidátky EDS: „Genderová férovost je součástí mnoha evropských zákonů, o kterých hlasujeme, a já jsem vždycky pro. Já osobně jsem se v Evropském parlamentu zabývala a poposunula vpřed problematiku práv žen v muslimských zemích. Také jsem pracovala na tématu žen v ozbrojených konfliktech.“


Pozitivní výčet zakončuje Zuzana Roithová, jednička na kandidátce KDU-ČSL, která se účastní debat Výboru pro rovné příležitosti, ale která nejvíc se realizuje ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele a Výboru pro zahraniční obchod. „Na plenárních zasedáních Evropského parlamentu jsem například prosazovala revizi zákonů týkajících se slaďování rodiny a práce a zavedení auditů neoprávněných rozdílů platů včetně sankcí (odškodnění obětí diskriminace, správní pokuty či vyřazení zaměstnavatelů ze systému veřejných příspěvků a dotací). Zaměstnavatelé by měli pochopit, že flexibilní pracovní úvazky jsou výhodné pro obě strany. Navrhuji také, aby přístup k veřejným zakázkám a projektům financovaným z fondů Unie byl podmíněn prokázáním antidiskriminační mzdové politiky daného podniku,“ říká Roithová. Dodává, že krom toho vytvořila pro rodiče portál www.budulinek.eu, který informacemi, radami i soutěžemi pomáhá lépe chránit jejich děti před nebezpečnými výrobky a službami na vnitřním trhu EU a šetří tak i jejich čas a pohodu. Zároveň je členkou delegace Smíšeného parlamentního výboru pro nejchudší země Afriky, Karibiku a Pacifiku a leží mi na srdci zejména přístup dívek ke vzdělání a zdravotní péči a také právo na nenucený sňatek a podobně. Europoslankyně se například připojila k prohlášení EP o právech žen v Saudské Arábii odsuzující zákaz řízení aut pro ženy v této zemi jako jasnou diskriminaci a navrhující zákaz řízení pro všechny muže ze SA, dokud zákaz pro ženy nezruší.

Je zřejmé, že být ženou v politice automaticky neznamená zájmy žen také hájit. Přesto je možné výše uvedený výsledek chápat jako povzbudivý: tři z pěti žen deklarovaly, že se zájmy žen snaží prosazovat. Jak by dopadla podobná anketa mezi muži?

Autorka: Eva M. Hejzlarová, o. s. Fórum 50 %