Stanoviska ČŽL u příležitosti 100. výročí Mezinárodního dne žen
Na diskusním setkání, které se konalo u příležitosti Mezinárodního dne žen 8.3. v Evropském domě, vznikla stanoviska k současnému postavení žen a mužů v české společnosti i v mezinárodním kontextu podle jednotlivých oblastí Pekingské akční platformy. Členky České ženské lobby je poté dodiskutovávaly a zde si můžete přečíst jejich aktuální znění.
Ekonomická krize v mnoha ohledech negativněji dopadá na ženy. Požadujeme rozvinutí systému sociálního zabezpečení a rozpracování podpory v nezaměstnanosti, která v době krize roste a zvyšuje riziko chudoby. Požadujeme důstojnou mzdu za důstojnou práci. Ženy vydělávají za stejnou práci v průměru o 23 % méně než muži. Požadujeme rovnou mzdu za stejnou práci.
Ženy představují většinu globálních chudých, kteří žijí z příjmu 2 dolary na den. Požadujeme řešení této problematiky a zlepšení situace chudých ve světě. 50 % českých žen se po rozvodu ocitá na hranici chudoby, má k dispozici 1,5 násobek životního minima. Romské ženy jsou v ČR ohroženy více chudobou a sociálním vyloučením a čelí vícenásobné diskriminaci.
Požadujeme dodržování antidiskriminačního zákona ze strany zaměstnavatelů a poskytovatelů a zrychlení soudních řízení.
Požadujeme důsledné dodržování mezinárodních úmluv týkajících se ženských a lidských práv, např. Pekingské akční platformy. CEDAW a dalších mezinárodních úmluv jako např. Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Požadujeme jejich uplatňování jak vzhledem k českým občanům a občankám, tak vzhledem k cizincům a cizinkám žijícím na území ČR.
Podporujeme úsilí o předcházení válečných konfliktů, požadujeme také zapojení žen v prevenci a při řešení válečných konfliktů, protože ozbrojené konflikty hůře dopadají na ženy.
V České republice zažije násilí ze strany svého partnera během svého života 38% žen. Každý rok jsou zavražděny desítky žen rukou svého partnera či manžela. Oficiálně jsou hlášena 1-2 znásilnění denně. Až 95% případů domácího násilí v rodinácb se odehrává před očima dětí. Požadujeme, aby děti nebyly u soudu svěřovány do péče násilným otcům. Požadujeme nulovou toleranci k násilí na ženách.
Přestože počet studentek všech typů programů na vysokých školách trvale roste a v případě bakalářských a magisterských stupňů již dlouho přesahuje 50% hranici, tento fakt se nijak nezrcadlí v růstu podílu žen ve vědě, který minimálně od roku 2000 zůstává na stejné 25% úrovni. Ženy nejsou dostatečně zastoupeny ve vědeckých pozicích a na vedoucích místech ve školství, vědě a výzkumu. Požadujeme rovný přístup žen k těmto pozicím.
Čekají nás již třetí volby, po kterých klesne zastoupení žen v politice. Požadujeme, aby politické strany nominovaly více žen na volitelných místech kandidátních listin.
Požadujeme umožnit ženám skutečně svobodnou volbu během těhotenství, při porodu a při péči o malé děti a volbu osob poskytujících zdravotnickou péči.
Požadujeme genderově citlivý přístup k dívkám a chlapcům ve školách, aby byly odstraňovány genderové stereotypy v jejich výchově, které výrazně omezují jejich svobodný rozvoj.
Apelujeme na média, aby přijala etické kodexy a dbala na jejich dodržování (např. vytvoření vlastních samoregulačních orgánů), případně vypracovala vlastní politiky, v nichž bude prosazovat a podporovat nestereotypní zobrazování žen, mužů, sexuálních a dalších minorit včetně handicapovaných a seniorů/ek. Požadujeme, aby se Rada pro reklamu zabývala genderovými stereotypy v reklamách, zvláště vzhledem k cílové skupině dospívajících a dětí. Považujeme to za zásadní z hlediska jejich svobodného vývoje a rozvoje vlastního pozitivního sebehodnocení.
Ženy využívají hromadnou dopravu 2x více než muži. Požadujeme veřejnou podporu rozvoje hromadné dopravy a její bezbariérovost.