Druhá TZ k nadcházejícímu MDŽ

Lidská práva jsou ženská práva a ženská práva jsou lidská práva – hlavní poselství, které bychom měli u příležitosti 100 let Mezinárodního dne žen slavit.

„Lidská práva jsou ženská práva a ženská práva jsou lidská práva.“ Tato okřídlená slova pronesla Hillary Clinton na summitu OSN v Číně v roce 1995 a dodnes je její významný projev chápán jako manifest za ženská práva. Hillary Clinton navázala na odkaz a hlavně odvedenou práci ženského emancipačního hnutí, které působilo celosvětově za práva žen. To, co dnes bereme jako samozřejmost – volební právo, přístup ke vzdělávání, právo na sexuální sebeurčení, právo dědit a vlastnit majetek – ještě před 100 lety nebylo všem ženám umožněno a i dnes existují země, kde jsou tyto práva ženám odpírána. Stejně jako si připomínáme výročí pro českou společnost zásadních milníků – přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, pád železné opony apod. – tak si tento týden připomínáme zásadní výdobytky a milníky na cestě ke zrovnoprávnění žen s muži. Tyto milníky mají podobu konkrétních úmluv a právních závazků, které ženám garantují stejná práva a povinnosti před zákonem.

Česká ženská lobby chce oslavami MDŽ, které proběhnou 8.3. – 12.3. v Praze, upozornit na mezinárodní závazky a listiny, které Česká republika podepsala a které jsou základním stavebním kamenem pro dodržování rovnosti žen a mužů v ČR i po celém světě.

V loni jsme oslavili 30 let od přijetí Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), která byla přijata v prosinci roce 1979. Úmluva zaručuje odstranění všech forem diskriminace žen v legislativních normách všech členských států OSN a začlenění zásady rovnosti žen a mužů do národních právních systémů. Tato mezinárodní deklarace práv žen, jak je také Úmluva nazývána, je stále aktivně doplňována Komisí o nová témata a oblasti, například násilí na ženách, HIV/AIDS a ženy s postižením. Česká republika, tehdy ČSSR, ratifikovalo CEDAW v roce 1982.

V září uplyne 15 let od přijetí Pekingské akční platformy, která zformovala kritické oblasti života žen a v průběhu uplynulých patnácti let byla základním průvodcem pro naplňování požadavků rovnosti a rovných příležitostí. Pekingská akční platforma představuje dodnes jeden z nejkomplexnějších a nejprogresivnějších dokumentů OSN v oblasti prosazování ženských práv. Hlavním posláním Pekingské akční platformy je závazek států formulovat národní akční plán pro prosazování rovných příležitostí, vybudování národních institucionálních mechanismů pro realizaci strategických cílů a zohledňovat dopady vládních politik a opatření na ženy a muže (tzv. gender mainstreaming).

Na diskusním setkání, které zahájí 8.3. Týden akcí ke 100. výročí MDŽ, budou zástupkyně a zástupci neziskového a akademického sektoru diskutovat a reflektovat plnění některých strategických cílů Pekingské akční platformy. Po diskusním setkání bude následovat happening na Staroměstském náměstí.

V říjnu 2010 tomu bude 10 let, kdy začala platit Rezoluce 1325 Rady bezpečnosti OSN pro Ženy a mír a bezpečnost, která zapojuje ženy jako důležité aktérky při řešení konfliktů v mírových misích a při postkonfliktní rekonstrukci země. Ženy a jejich zkušenosti a pohledy bývají opomíjeny, nemají přístup k rozhodovacím procesům. Je proto zásadní, aby se do nich ženy zapojily.

V září uplyne také 10 let podpisu Deklarace tisíciletí a Rozvojových cílů tisíciletí, kterou světoví lídři přijali jako rezoluci Spojených národů. Deklarace zavazuje přistoupivší státy, aby pomohly odstranit extrémní hlad a chudobu ve světě, jedním z kroků je prosazení rovnosti pohlaví a posílení postavení žen, které jsou ve většině zemích světa klíčovou osobou pro udržení rodiny.

V roce 2010 uplynou 2 roky od přijetí rezoluce 1820, která se zabývá sexuálním násilí v konfliktních a post konfliktních situacích, rezoluce byla přijata po zkušenostech se sexuálním násilím v Africe i jinde ve světě.

Česká republika a postavení žen - několik příkladů

Chudoba: Zhruba 50 % českých žen se po rozvodu ocitá v pásmu ohrožených chudobou, přesněji řečeno neúplné domácnosti vedené ženou/matkou po rozvodu mají příjmy pod hranicí 1,5násobku životního minima.
Vzdělávání: Počet žen převyšuje počet mužů skoro na všech úrovních vzdělávaní (např. mezi studujícími na vysokých školách v roce 2008 tvořily ženy 55 % z celkové populace studujících vysokých škol), avšak finanční návratnost vzdělání pro ženy je nižší než pro muže.
Zdraví: Při analýze vynaložených výdajů na zdraví žen respektive můžu vyplývá, že zdravotní pojišťovny vynakládají více prostředků na muže a to v období mezi 55 až 84 rokem. Největší rozdíl v průměrných výdajích na muže a ženy pozorujeme ve věkových skupinách 70-79 let.
Ekonomická nerovnost: Česká republika neustále bojuje s nerovným odměňováním (medián platů žen je nižší o 23,5%) a oborovou segregací na pracovním trhu.
Rozhodovací a mocenské pozice: V mezinárodním porovnání klesla Česká republika na 78. místo, za Etiopii, Kambodžu či Uzbekistán. Žádná vláda v historii České republiky dosud nepřekročila počet tří žen ve vládě a počet poslankyň po volbách v roce 2006 klesl. Komunální úroveň je pro ženy mnohem příznivější a zastoupení žen na této úrovni politiky neustále mírně stoupá.
Média: Česká média přenáší ve vysoké míře stereotypní a ustrnulé zobrazování žen, především v reklamních sděleních.
ICT: Zastoupení žen v ICT oboru trvale klesá. V roce 1993 bylo 36 % žen z ICT a v roce 2008 jich bylo 13%.
 

 

Kontakty:
Alexandra Jachanová Doleželová, předsedkyně České ženské lobby, Gender Studies, o.p.s., alexandra.jachanova@genderstudies.cz, 777 132 417

Petra Kubálková, členka výboru České ženské lobby, Centrum ProEquality, petra.kubalkova@osops.cz, 777 287 405

Lenka Vrbová, koordinátorka, info@czlobby.cz, 777 222 826

Více informací najdete na Facebooku České ženské lobby a na www.czlobby.cz

Týden akcí ke 100. výročí Mezinárodního dne žen je podpořen nadačním fondem Slovak-Czech Women´s Fund.
Mediálními partnery jsou Radio 1 a Radio Wave.